Jdi na obsah Jdi na menu
 

Obývací pokoj

Obývací pokoj je u většiny z nás hlavním místem, kde se setkáváme s ostatními členy rodiny a přáteli. K tomu, aby se mohl považovat za „srdce“ komunikování se musí vytvořit dobré podmínky.

Obývací pokoj by se měl nacházet blízko vstupních dveří a na stejném patře. Pro místa k sezení využijme ideální formování do úhlů devadesáti stupňů, protože to působí ideálně na citlivé rozpravy. Je to lepší, než si sedat naproti sobě nebo vedle sebe. Člověk by měl mít aspoň dvě skupiny míst, líp tři. Nejhorší sezení je v řadě, kdy si všichni sednou vedle sebe a před sebou mají televizi.

To, že se musíme mimo domov přizpůsobit prostředí, které se nám nabízí a jsme nuceni k obyvak2.jpgjistému stereotypu, můžeme změnit alespoň doma. Občasná výměna míst, jakými jsou houpací židle, křesla, taburety či vaky k sezení, nám umožní nacházet vlastní individualitu a máme možnost si najít preferované místo.

Pohovka by měla být, jako nejdůležitější element pokoje, vyrobena ze dřeva a potažena bavlněnými či lněnými látkami. Postavit ji ke stěně, odkud můžeme vidět celý pokoj, se považuje za skvělé. Pokaždé by měla stát ve stejné linii s okny a dveřmi a nikdy ve středu pokoje, zády ke dveřím. Její poloha může ovlivnit vztahy s pozvanými – můžeme se skvěle bavit a vyměňovat si názory či naopak.

Ani to nejlepší vybavení nemůže dodat místu skvělý pocit, pokud je střed místnosti prázdný. Opravdu za výborné se považuje umístění krbu v místnosti, kolem kterého se všichni sesednou a pozorují zázrak ohně. Pokud není možné postavit krb, mohou náhradou posloužit svíčky, které rozestavíme ve středu našeho prostoru. Dřevo do krbu nebo svíčky můžeme navonět vhodně zvolenými esenciálními oleji.

obyvak1.jpg

Obývací pokoj výborně provoní například pomeranč, bergamotové silice a jasmín.

Hlavně se vyvarujme nábytku s ostrými rohy a hranami, protože díky nim snadno přicházíme k modřinám a rankám. Stolek by se neměl umisťovat v centru místnosti, ale přišoupnout blíž ke straně. Pokud máme v obývacím pokoji i jídelní stůl měl by být velký, jasné barvy a kulatého nebo čtvercového tvaru. Nedáváme ho mezi okna a dveře, stejně jako stolky se skleněnými věcmi.

Upředňostňují se židle a křesla potažené přírodními látkami. Mezi nejvhodnější materiály patří proutí (vrbové, ratan), dřevo nebo bambus.

obyvak3.jpg

Od pradávna sloužily zvuky hudby jako nástroj k přiblížení se srdcím jiných lidí. Přítomnost muziky patří k nevyhnutelnostem. Nějaký původní hudební nástroj může sloužit jako ornament, zvláště pokud je bicí. Hudba a knihy obecně nastolují téma k povídání, patří ke společným zájmům a zkušenostem. Hudební soupravy, kazeťáky, cédé přehrávače či snad i doposud gramofony, nám přinesou štěstí pokud budou na západní zdi pokoje. Jednou týdně se doporučuje poslouchat hlasitou muziku. Pustíme si nějakou veselou skladbu a to opravdu hodně nahlas – deset minut úplně postačí na to, abychom skoncovali se starými energiemi a tím povolili vstup energiím novým.

Okna hliníková, plastová či z nerezavějící oceli nejsou tak prospěšná jako dřevěná. Musejí být prostorná, aby dovnitř pouštěla dostatek světla. Závěsy by měly nechat projít sluneční světlo a nejvíce vhodná jsou z přírodních vláken a pastelových barev.

Televize by se měla postavit na nejhorší místo v pokoji, daleko od pohovky a křesel. V případě, že ji nepoužíváme, vyndáme ji z elektriky, abychom se vyhnuli radiaci. Další možností je umístění televize a ostatních elektronických aparátů do skříněk s dvířky, která v případě nepoužívání jednoduše zavřeme.obyvak4.jpg

Vertikální osvětlení, stolní lampy se světlem natočeným nahoru přinášejí odpočinkovou atmosféru. Velmi silné světlo na stropě je málo příjemné a často obtěžuje.